Quote of the Week ( 1 )

-Úkolem je napsat :
1 vtipný výrok  z knihy, kterou jste četli
1 romantickou scénu
1 silný moment

Meme by Judit



Becca Fitzpatrick - Crescendo

Vtipný výrok:

(Nora na střeše Marciina domu)

Fajn, pomyslela jsem. Žádný problém. Marcie okno určitě zamkla. Takže stačí,když tu zůstanu viset asi tak pět hodin,než večírek skončí a Vee se vrátí s žebříkem.
Pod sebou jsem zaslechla korky a natáhla krk,abych viděla,jestli se mi náhodou nepoštěstilo a Vee mě nepřišla zachránit.K mé hrůze se však dole procházel Patch,mířil ke svému džípu.Vyťukal na mobilu číslo a zvedl si ho k uchu.Dvě sekundy nato se mi v kapse rozječel telefon.. Než jsem ho stihla zahodit někde do křoví na ka kraji pozemku,Patch se zastavil.
Ohlédl se přes ramen,pohled cestoval vzhůru.Jakmile padl na mě,došla jsem k názoru,že by bylo mnohem lepší,kdyby mě sežral zaživa Boomer.
„A podívejme se na ni,na špionku.“ Nepotřebovala jsem ho vidět, abych poznala, že se směje.
„Nesměj se,“ odsekla jsem,tváře mi hořely zesměšněním. „Dostaň mě dolů.“
„Skoč.“
„Prosím?“
„Chytím tě.“
„Zbláznil ses? Běž dovnitř a otevři okno. Nebo dones žebřík.“
„Nepotřebuju žebřík. Skoč. Neboj,nepustím tě.“
„No jasně! Jako bych tomu věřila!“
„Chceš abych ti pomohl, nebo ne?“
„Tomuhle říkáš pomoc?“ syčela jsem navztekaně. „Tohle není pomoc!“
Zatočil klíčky na prstě a vydal se na odchod.
„Ty jsi takový pitomec!Hned se vrať !“
„Pitomec?“ opakoval. „Ty tu šmíruješ v oknech.“
„Já nešmíruju .Já jen..jen..“ Vymysli si něco!
Patchovi oči skočily na okno nade mnou a já poznala,že pochopil.Zaklonil hlavu a štěkavě se rozesmál. „Prohledávalas Marciin pokoj“
„Ne,“ Převrátila jsem oči v sloup,jako by to byla nejabsurdnější myšlenka,co jsem kdy slyšela
„Cos tam hledala?“
„Nic.“ Vytrhla jsem Patchovu čepici z kapsy a mrskla  jí  po něm. „A mimochodem,tady máš zpátky tu svoji blbou kšiltovku!“
„Šla jsi tam pro mojí čepici?“
„Očividně ztráta času!“

Silný moment
Rozhodla jsem se nedat Patchovi najevo,jak je to pro mě těžké,ale slzy,které mi proudily hrdlem,mě dusily.Oči byly vlhké a opuchlé a hruď bolela.Je to moje chyba.Kdyby nebylo mě,nestal by se strážným andělěm.Kdyby nebylo mě,archandělé by se ho nesnažili zničit.Já můžu za to,jak dopadl.
„Potřebuju od tebe jednu laskavost,“pravila jsem tiše,vlastní hlas mi zněl cize.„Vzkaž Vee,že jsem šla domů.Potřebuju být sama.“
„Andílku?“ Patch se natáhl po mé ruce,ale já se osvobodila.Nohy mě odnášely pryč,jeden krok za druhým.Dál a dál od Patche,a má mysl odumírala,stejně jako celé moje tělo.

Romantický moment
Má mysl se vsákla do Patchovy,mezi tisíce osobních vzpomínek,když tu mě najednou chytil za ruku a posunul ji níž,pryč z místa,kde se mu k zádům pojila křídla.Všechno se ostře vrátilo do normálu.
„Pěkný pokus,“ zamumlal a jeho rty se přitom otřely o moje.Kousla jsem ho do spodního rtu.
„Kdybys mohl vidět moji minulost jen tím,že mi sáhneš na záda,taky bys tomu těžko odolával.“
„Já těžko odolávám držet od tebe ruce dál i bez tohohle bonusu.“

...

„Nikdy mě neopouštěj,“ řekla jsem,zahákla mu prsty za krkem a přitáhla ho blíž.
„Jsi moje,andílku,“ zamumlal a ta slova mě zašimrala na čelisti,jak jsem zvedla krk výš,aby mě mohl líbat všude. „Jsem tvůj navěky.“